Vlk-Info
První masožravec se na zemi objevil před 100 - 120 mil. lety. Později se na severní polokouli objevil další, dokonalejší, masožravec - Creodont. Asi před 55 mil. lety se objevil masožravec s částečně vyvinutými řezáky. Během následujících 10 mil. let (v paleocénu) se z něj vyvinulo několik poddruhů, z nichž všechny kromě Miacise vyhynuly.
Miacis patří do rodu Micidae, ze kterého se vyvinuly všechny současné rody masožravců. Vypadal jako dlouhá vydra a narozdíl od vlků byl ploskochodec. Měl pět prstů, částečně zatáhnutelné drápy, protistojné palce na předních nohách a dlouhý tenký ocas. Měl chrup masožravce a malý mozek, ale byl chytřejší než ostatní šelmy žijící v té době. Žil v lese a mohl spát na stromech.
V období před 20 - 30 mil. lety se oddělil vývoj šelem psovitých a medvědovitých. Předchůdce psovitých šelem Cynodictis měl již stejný počet zubů jako vlk. Měl krátké nohy a byl o hodně menší než vlk. Jeho tělo bylo dlouhé a pružné jako tělo lasice.
Během následujících 15 mil. let se oddělil vývoj mývalovitých.
Mezi tím, před 15 - 30 mil. lety, se tělesná stavba začala přibližovat dnešním vlkům. Tento proces začal u druhu Cynodictus, pokračoval přes druh Cynodesmus a Tomarctus. Končetiny se začali prodlužovat, chodidla se také prodlužovala a stala se kompaktnějšími. Pátý prst začal být nepotřebný a postupně zakrňoval. Ocas se začal zkracovat a celkové proporce se začali přibližovat vlkům.
Před 15 mil. lety se oddělil vývoj vlka a lišek. Zatímco velikost lišek se moc nezměnila, vlci byli stále větší a větší.
Před 1 - 2 mil. lety vlk vypadal zhruba stejně jako dnes. V pleistocénu, před 1 mil. let, se objevil Canis sp., který měl větší mozek a delší čumák než jeho předchůdci. Canis sp. byl lépe uzpůsoben k běhu a pravděpodobně měl vyvinutou primitivní sociální strukturu a kooperativní techniky lovu. Z něho se vyvinul nejdříve Canis dirus a poté Canis lupus - trochu menší živočich s vyšším čelem a mnohem vyspělejšími sociálními projevy. Ten byl také pravděpodobně předkem psa domácího Canis familiaris - prvního velkého živočicha který žil s člověkem. Mláďata
Páření probíhá v období mezi koncem ledna a dubna, v závislosti na zeměpisné šířce. Čím severněji, tím později páření začíná. Přičemž mladé samice pářící se poprvé začnou být plodné o jeden až dva týdny později, než samice starší.
Samice je plodná pouze 5 až 7 dní. Během tohoto období se alfa pár zdržuje mimo smečku aby nebyl rušen ostatními. Alfa pár je také téměř vždy jediný pár ve smečce, který má právo se rozmnožovat.
Normálně je vládcem celé smečky alfa samec, ale v době, když jsou mláďata ještě v doupěti má vedoucí postavení alfa samice.
O tom kde doupě bude rozhoduje samozřejmě ona. Když jsou štěňata malá a zůstávají v doupěti, musí ostatní členové smečky nosit jejich matce potravu, neboť ta je nemůže nechat o samotě.
Vývojová stádia mláďat
10 - 15 dní otevírají se očí
3 týdny vyrůstají mléčné zuby, začínají prozkoumávat doupě
4 týdny první zavytí
4 - 5 týdnů krátké cesty okolo doupěte, začínají jíst maso
6 týdnů s dospělými se vzdalují až několik kilometrů od doupěte, tvoří se hierarchie
6 - 8 týdnů mláďata přestávají být kojena
12 týdnů chodí se smečkou na lov (sami se lovu ještě neúčastní)
15 - 28 týdnů mléčný chrup nahrazen trvalým
7 - 8 měsíců aktivně se účastní společných lovů
Rozdíli mezi psem a vlkem
Tyto rozdíly se dají rozdělit na dvě skupiny - rozdíly v chování (etologii) a rozdíly fyzické. V tomto článku se chci zabývat druhou skupinou, rozdíly fyzickými.
Rozeznat většinu psích plemen od vlka není těžké, ale existují plemena, která jsou mu velmi podobná - např. německý ovčák, husky, malamut nebo laika. V případě československého vlčáka a jiných kříženců vlka a psa bývá jejich rozeznání ještě těžší
Obecné rozdíli mezi psem a vlkem
- Vlci nosí ocas volně svěšený dolů, zatímco psi většinou nosí ocas zdvižený.
- Psí ocas bývá často zakroucený.
- Psi nemají ocasní pachovou žlázu.
- Vlci se páří pouze jednou do roka, zatímco většina psů dvakrát.
- Psi mají větší počet štěňat v jednom vrhu. U velkých plemen psů není 12 štěňat výjimkou.
- Čenich většiny psů je kratší než čenich vlků.
- Vlk má odlišnou tvář díky dlouhým chlupům pod ušima, které rostou směrem dolů a ven.
- Pes má oproti stejně velkému vlku až o 30 % menší hmotnost mozku.
- Vlk je pouze masožravec, jeho trávicí trakt je tudíž kratší než u psa, který je všežravcem.
- Většina vlků má klešťový skus, zatímco většina plemen psů má skus nůžkový.
sorry
(kika-sb, 18. 11. 2008 18:50)